Už nemohu dál_část 12.

8. prosince 2017 v 0:53 | Great_girl
"Neplánovaná mimozemská aktivace!" ozvalo se základnou a Sam sebou trhla.
Otevřela oči a chvíli přemýšlela co se děje, než ji došlo že vyčerpáním usnula. Pronikavý alarm ji ihned postavil na nohy a vyběhla ze své laboratoře směrem k řídící místnosti.

"Generále?" vyhrkla ze sebe jakmile spatřila dva Tok'ry stojící před ním.
Když se na ni ale Hammond společně s Danielem otočili, namístě se zarazila. Jejich výraz jí zastavil dech a jen po nich těkala pohledem.
"Nějaké zprávy o plukovníkovi?!" "Co... co se stalo?"
Ani jeden se neměl k odpovědi a když se po sobě podívali, v Sam se rozlila panika.
"Co... co se stalo?"
"Sam..." povzdechl si nakonec Daniel a přistoupil k ní blíž.
"Ba'alova loď byla zničena společně s Anubisovou flotilou, když na ni použil tu zbraň."
"Ne..." špitla tak tiše, že ji skoro nebylo slyšet a před očima se jí začernalo.
"Sam?" vyhrkl Daniel a rychle ji podepřel.
"Nic mi není. Omluvte mě..." nepřítomně odpověděla, když se znovu postavila na nohy a otočila se k odchodu.
"Majore, měla byste..." generálova slova mizela v dálce, jak pokračovala chodbou dál.

Došla až do své ubikace, kde bez rozsvícení světel přešla k posteli a posadila se. Sevřela víčka a snažila se zabránit slzám, ale její bolest byla silnější.
"Ne!" vzlykla a slzy jí začaly proudem stékat po tvářích.
Teď, když konečně po těch letech přiznala co k němu cítí o něj musela znovu přijít. Zavřela oči a obraz jeho tváře jí bolestně bodl do srdce. Prsty se dotkla svých rtů a vybavila si chuť jeho polibků. Tu kterou už nikdy znovu neucítí.
Měla ho poslechnout, věřit mu. Za vše může ona, dobrovolně šel na smrt, jen aby ji vysvobodil. Vzpomněla si na jeho rezignaci ve svých rukách a znovu vzlykla, nechávajíc pláč vylít všechnu bolest ven.

Druhý den byla svolána porada, aby je Tok'rové všechny informovali o posledních zprávách, ale skoro nikdo ze zúčastněných plně nevnímal.
"Z poslední informace od našeho zvěda na Anubisově lodi víme, že Ba'al zaútočil na jeho flotilu nečekaně, za použití neznámé zbraně. Ale když už to vypadalo, že zvítězí, jakoby se ta zbraň obrátila proti jemu samotnému."
"To byl Jack." podotkl Daniel aniž by zvedl hlavu a Sam prudce zavřela oči.
Tok'ra jen přikývl a pokračoval.
"Anubisovi s Ba'alem se nakonec podařilo uniknout, ale byly zničeny obě jejich flotily i mateřské lodi. Zaznamenali tak značné ztráty, což je znevýhodnilo v postavení mezi ostatními Vládci soustavy."
"Skoro mi jich je až líto." procedil mezi zuby Daniel a Tok'rové včetně Hammonda se na něj překvapeně podívali.
"Doktore Jacksone i my jsme přišli o několik našich mužů. Chápeme vaši ztrátu..."
"Chápete?" přerušila ho jízlivě Sam, ale ani nečekala na jeho odpověď.
"To vy jste nás tam přivedli. Moc dobře jste věděli o co mu jde a využili jste nás jako návnadu..."
"To stačí majore." přerušil ji Hammond, aby ji umlčel.

"Neplánovaná mimozemská aktivace!" znovu se v ten moment rozezněl alarm a všichni se po sobě ihned podívali.
"Nikoho venku nemáme." poznamenal generál, načež Sam s Danielem a Teal'cem vyběhli ze zasedačky směrem k bráně.
"Stále nemáme žádný kód, pane." oznámil Siler Hammondovi, jakmile dorazil s Tok'ry do řídící místnosti a Sam s Daniele se otočili k aktivní Bráně za zavřenou Iris.
"Přijímám kód Tok'rů."
"Nikoho nečekáme generále." zaraženě se na něj Tok'ra vedle podíval pokrčujíc rameny.
"Obranný tým do prostoru brány!" zavelel do intercomu, načež se z chodeb vyrojili vojáci odstrkujíc Sam a ostatní do pozadí.
"Otevřete to, seržante." pokynul Silerovi, který ihned následoval jeho rozkaz.
Prostorem Brány se rozlilo ticho, přerušované jen vlněním horizontu. Po chvíli prošel zraněný, ale neozbrojený Jaffa a všichni na něj okamžitě namířili.

"Prosím, nestřílejte!" zvedl ihned ruce a udýchaně se podíval nahoru do řídící místnosti.
"To je Kel'ruk, náš zvěd!" vykřikl jeden z Tok'rů.
"Nestřílejte..." vydechl znovu a otočil se zpět k bráně, právě v okamžiku když jí prošel Jack.
Brána se za ním uzavřela a všichni zůstali stát v němém úžasu. Na rukou měl ještě zbytky pout, jeho oblečení bylo místy potrhané a z tržné rány na spánku a na rtech mu tekla krev.
"Pane Bože!" vyhrkla Sam a okamžitě se k němu rozeběhla, prodírajíc se mezi vojáky před ní.
"Pohov!" zavelel jim Hammond, jakmile se trochu vzpamatoval a následovaný ostatními se vydal za nimi.
"Jacku!" vykřikla vybíhajíc za ním na rampu, následovaná Danielem s Teal'cem, zatímco vojáci opouštěli místnost.
Udělal dva kroky směrem k ní, ale v momentě kdy se dostala až k němu zkolaboval do její náruče.
"Bože!" zachytila ho a sesunula se na kolena společně s ním.
"Jacku?!" vykřikl Daniel hned co společně s Teal'cem doběhli na rampu k nim.
Jack ho ale nevnímal a jen co se jeho oči konečně setkaly s jejími, nepatrně se usmál a zvedl ruku k její tváři.
"Chyběl jsem Ti?"
Slzy jí nekontrolovaně začaly stékat z očí a bez rozmýšlení ho políbila. Daniel se v tom okamžiku zarazil a udiveně zvedl obočí, zvedajíc pohled k Teal'covi. Ten se stejně překvapeným výrazem jen sledoval dění před nimi.
"Tolik jsem se bála, že jsi..." vzlykla hned co oddělil jejich rty.
"Jsem tady." přerušil ji tiše, ale v tom momentě začal v jejím sevření omdlévat.
"Ustupte prosím!" přiběhla konečně Janet a ihned mu zkontrolovala tep.
"Bude v pořádku." ujistila vyděšenou Sam a začala mu prohlížet rány.
"Jacku! Co se tam vlastně stalo?" zeptal se nervózně Hammond, který právě dorazil s ostatními Tok'ry k nim a podíval se na Kel'ruka v jaffském přestrojení sedícího na rampě vedle.
"Když si Ba'al konečně uvědomil, že plukovník obrátil zbraň proti jeho vlastní lodi, zničil ji a chtěl ho zabít svou ozbrojenou rukou. Naštěstí bylo pozdě a loď byla vážně poškozena, takže se sám dal na útěk a plukovníka tak pouze omráčil. Pomohl jsem mu dostat se k jednomu z kluzáků, než došlo k výbuchu celé lodi."
"Patří Vám náš vděk." poděkoval mu generál a otočil se zpět na Jacka.
"Potřebují oba na ošetřovnu, pane."

Jen co Jack otevřel oči, uviděl své přátele stát u jeho postele. Chvíli je mlčky pozoroval, než konečně promluvil, aby získal jejich pozornost.
"Tváříte se jako bych byl mrtvý."
"Pane!" otočila se k němu Sam a všichni i s doktorkou se na něj podívali.
"Carterová." usmál se na ni, načež si Daniel s Teal'cem mezi sebou vyměnili pohledy.
"O'Neille, jsem rád, že jsi v pořádku." promluvil po chvilce Teal'c.
"Díky Teal'cu." pokusil se zvednout, ale ihned se položil zase zpět a chytil se za čelo.
"Bože, moje hlava... Nemáte někdo aspirin?"
"To je ještě účinek ozbrojené ruky. Postupně to odezní." usmála se na něj Janet.
"Kde je Kel'ruk?" zeptal se najednou a rozhlédl se po ošetřovně.
"Jsem v pořádku O'Neille." ozval se jeho hlas a Janet odhrnula závěs mezi nimi.

"To je dobře." odpověděl a pokynul mu hlavou na důkaz vděku.
"Jsem rád, že jste zpátky Jacku." pozdravil ho generál, jen co vešel na ošetřovnu za nimi.
"Však mě znáte, generále, není tak lehké se mě zbavit." zašklebil se a znovu si promnul čelo.
"Jistě, to máte pravdu." pousmál se a podíval se krátce na Sam.
"Mám jednu důležitou věc, kterou Vám musím sdělit, plukovníku."
Jack se na něj nechápavě podíval.
"Jste pro SGC a ochranu této planety velice důležitý. V neposlední řadě jste také velícím důstojníkem našeho vlajkového týmu. Musím tedy, bohužel, Vaši žádost o rezignaci odmítnout."
"Rezignaci?" vyhrkl překvapeně Daniel a Sam jen sklopila hlavu.
"Pane..."
"Nehodlám o tom dále diskutovat. Je rozhodnuto."
Daniel s Teal'cem nevycházeli z údivu a Jack si jen povzdechl.
"Ano, pane."
Hammond se podíval zpět na Sam a usmál se.
"Věřím, že společně najdeme jiné řešení Vaší situace." dodal, než se otočil k odchodu a Jack jen nechápavě nadzvedl obočí.

"Rezignace?" podíval se na něj ihned Daniel, ale Jack jen zavrčel.
"Kdy si nám to chtěl říct?"
"Pokud nemáš aspirin, tak mlč!"
"Tou situací myslel Tebe a Sam?" tou poslední otázkou je oba zarazil a Jack se na něj jen podíval.
"Ale že Ti to trvalo..." pousmál se po chvilce a podíval se na Teal'ca, který mu přikývl na souhlas.
"Danieli..." vydechla šokovaně Sam.
"Pokud jde o nás, mlčíme jako hrob." zvedl ruce a s úsměvem pobídl Teal'ca ke společnému odchodu.
"Sam?" promluvil k ní tiše, jen co odešli a Sam se k němu otočila zpět.
Chvíli si tiše hleděli do očí, než konečně promluvila jako první.
"Už mě nikdy neopouštěj." sklonila se k němu a spojila jejich rty v něžném polibku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 katka | E-mail | 8. prosince 2017 v 6:36 | Reagovat

moc hezké :-)  :-D

2 Nanita | 9. prosince 2017 v 8:32 | Reagovat

Supér příběh moc se mi líbí. :-)

3 Trinni | Web | 10. prosince 2017 v 8:07 | Reagovat

Zatraceně to bylo ale napínavé. :D Ale ten konec.. ach ta romantika :-)
Moc pěkné a hlavně povedené navíc Jack se živý a zdravý vrátil domů a k Sam což je vždycky super :-D

4 Great_girl | 13. prosince 2017 v 0:01 | Reagovat

Díky všem, mám radost, že jsou ještě čtenáři :)

5 Tris | 27. prosince 2017 v 19:02 | Reagovat

Moc pěkné, jen tak dále :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama