Už nemohu dál _ část 6.

20. června 2017 v 10:03 | Great_girl
"Jacku, jsi v pořádku?" zeptal se ho Daniel, když ho uviděl přicházet.
"Je mi fajn."
Daniel při jeho odpovědi nadzvedl obočí a otočil se směrem ke dveřím, odkud Jack přišel. Sam zrovna vstupovala dovnitř a když uviděl její podobný výraz, došlo mu, že se něco muselo stát.
"Tak tohle bude ještě větší problém, než jsem si myslel." podotknul a znovu se podíval na zoufalého Jacka.
Ten jen mlčky zvedl svoji sklenici a dlouze se napil. Sam mezitím došla ke stolu a s úsměvem se podívala na Daniela s Teal'cem, ale pohledu na Jacka se vyhýbala. Daniel se zkoumavě podíval na oba dva a ihned se chopil slova, aby prolomil nepříjemnou atmosféru. Jack ho ale vůbec nevnímal. Pozoroval každý její pohyb a Sam moc dobře věděla, že jí sleduje. Cítila jeho pohled, jako by jí propaloval kůži. Snažila se působit klidně, ale byla zvyklá pít s vojáky, takže ani třetí pivo ji nepomohlo se uvolnit a nervozita v ní rostla s každou další vteřinou. Rozpačitě se podívala na hodinky, což přivedlo Jacka k myšlence, že chce odejít.

"Spěcháte za nějakým výzkumem?" zeptal se jí najednou chladně.
Ihned se nadechla k odpovědi, ale jakmile se na něj podívala zarazila se. Zvedl k ní pomalu oči a upřeně jí pozoroval, čekajíc na její odpověď. Pronikavost jeho pohledu jí sebrala všechna slova a pomalu se v něm začala znovu utápět.
"Ani ne, pane." odpověděla nakonec a Jack překvapeně nadzvedl obočí.
Čekal od ní úplně jinou odpověď a zkoumavě pozoroval její tvář, jestli to myslí vážně.
"V tom případě Vás můžu pozvat ještě na jedno?" poukázal na pití před ní.
Podívala se na svoji sklenku a jedním rychlým pohybem ji dopila.
"Vlastně bych si radši dala něco silnějšího." znovu zvedla pohled k němu a Jack se jen překvapeně usmál.
"Fajn. Až po Vás."
Společně se zvedli, nechávajíc zaraženého Daniela s Teal'cem za nimi a vydali se k baru.

"Dvě skotské." poručil Jack u baru a hned se otočil k Sam.
"Může být?"
Ta jen s úsměvem přikývla a postavila se k baru vedle něj. Převzal si skleničky s pitím od barmana a jednu jí hned podal.
"Díky pane."
"Jacku." opravil ji a než se stačila nadechnout k odpovědi, výhružně zvedl obočí.
"Jestli to nepůjde jinak, berte to jako rozkaz, majore."
"Sam." zasmála se a na oplátku opravila ona jeho.
Přimhouřil oči a široce se usmál nad svým vítězstvím.
"Sam." zopakoval její jméno a zvedl skleničku, aby si s ní přiťukl.
"Jacku." odpověděla, ale v tu chvíli co to vyslovila, jí přejel mráz po zádech.
Jedno slovo a vše bylo hned jiné. Jakoby všechny překážky a hranice mezi nimi zmizely. Už před ní nestál plukovník O'Neill, její velící důstojník, ale Jack. Muž, který jediným pohledem rozbušil její srdce a zastavil dech. Muž, pro kterého nekontrolovaně ztrácela hlavu. Najednou jí jeho blízkost začala znervózňovat víc, než kdy před tím. Sklonila pohled k baru a pomalu se napila.

"Děkuju Sam." promluvil po chvilce vážným hlasem.
Zaraženě se k němu otočila a nechápavě se na něj podívala.
"Děkuju, že jsi mě tam nenechala."
"To je samozřejmost, udělal by to každý." usmála se a rychle se znovu napila.
Nechtěla se už vracet ke vzpomínce na jeho bledou tvář od krve. Teď byl tady, živý a zdravý, jen kousek od ní.
"Mýlíš se." znovu jí zarazil svou odpovědí a tentokrát k ní přistoupil o krok blíž.
"Dal jsem Ti přímý rozkaz. Každý druhý by odešel, ale ty jsi zůstala. Riskovala jsi vlastní život, aniž by jsi věděla, jestli to přežiju." pokračoval a upřeně se jí přitom díval do očí.
"Udělala bych to kdykoli znovu." odpověděla, ale něco v jeho pohledu jí přimělo dál nezakrývat ten pravý důvod. Nadechla se a konečně to vyslovila.
"Radši bych sama zemřela, než abych Tě tam ztratila." skoro zašeptala, znovu mu vracejíc jeho vlastní slova a Jack jen s povzdechem sklonil hlavu, zavírajíc oči.
"Sam." vydechl a zakroutil při tom hlavou.

Narovnal se a zpříma se jí podíval do očí, načež k ní přikročil ještě blíž a lehce jí objal. Okamžitě ji obklopila jeho mužná vůně a těžce vydechla. Pomalu sklonil hlavu k jejímu kru a Sam se rozechvěle ztrácela v jeho pevném objetí, když ucítila jeho horký dech na své kůži. Jack cítil její napětí a více jí k sobě přitiskl, jakoby to byl poslední okamžik jeho života. Najednou zvedl hlavu a podíval se na ni.
Pomalu otevřela oči a jejich pohledy se setkaly. Znovu se k ní sklonil až byly její ústa jen na milimetry vzdáleny od těch jeho, ale tentokrát už nebylo nic, co by ho zastavilo. Pomalu se svými rty dotkl těch jejích a Sam se celá zachvěla, zavírajíc oči. Přerývavě dýchala a její pootevřené rty se chvěly vzrušením.
Chvíli jen vstřebával ten silný pocit, než jí znovu opatrně políbil. Už to nemohla déle vydržet, svět se s ní točil, když intenzivněji sevřel její horní ret mezi své. Pevně se chytila jeho košile a polibek mu oplatila, ale v tom se Jack odtáhl a povolil své sevření.
Musel teď hned přestat, nebo by ztratil i ten poslední zbytek sebekontroly, který v sobě ještě měl. Těžce oddechoval a zpříma se na ni zadíval. Sam rozechvěle otevřela oči, zorničky měla rozšířené a zrychleně dýchala.
"Co to se mnou děláš." zašeptal zhrublým hlasem, odstoupil od ní a naposledy se jí podíval do očí, než se otočil a odešel z baru ven. Sam ho mlčky sledovala jak odchází a pomalu se vzpamatovávala z návratu do reality.

Zabouchl za sebou dveře a po tmě přešel do obýváku. Nalil si skotskou, napil se a s povzdechem se posadil na gauč.Věděl, že tímhle překročil všechny možné hranice. Slíbili si, že to mezi nimi zůstane pohřbené, ale nedokázal se v její přítomnosti dál držet zpátky. Cítil se teď vůči ní provinile a nevěděl, co dál. Snažil se rozumně přemýšlet, ovšem jediné na co v tuhle chvíli dokázal myslet, byly její jemné rty a rozechvělé tělo.
"Sakra." se silným povzdechem sklonil hlavu a dlaní si promnul obličej.
Znovu se napil když ho vyrušil zvonek u dveří. Položil sklenici na stůl a šel překvapeně otevřít. Zarazil se když ve dveřích spatřil Sam. Beze slova jí pozoroval a Sam nervózně přešlápla.
"Ahoj." špitla a čekala na jeho reakci.
Konečně trochu poodstoupil a nechal ji projít dovnitř. Zastavila se kousek od něj pozorujíc ho, jak pomalu zavírá dveře. Strčil si ruce do kapes a mlčky se k ní otočil. Rozhostilo se ticho a vteřiny jim najednou připadaly jako věčnost. Sam se nakonec nadechla a váhavě začala.
"Proč jste odešel?"
Povzdechl si nad její otázkou a na moment sklopil pohled k zemi.
"Přehnal jsem to." odpověděl ji nakonec a Sam se na něj podívala s dalšími otázkami v očích.
Nadechla se, ale nenechal ji promluvit.
"Omlouvám se. Neměl jsem..." nedokončil větu a odmlčel se, dívajíc se jí znovu do očí.
Opět se mezi nimi rozlilo ticho, nevěděla co mu na to říct.
"Tam v lese…" po chvíli tiše promluvil a pevně stiskl čelisti.
"Poprvé v životě, jsem měl opravdu strach." pokračoval a ona jen tiše naslouchala.
Zhluboka se nadechl a chvilku mu trvalo, než se odhodlal mluvit dál.
"Bál jsem se, že je to naposledy co Tě vidím."
Pevně sevřela víčka, aby zatlačila zpět slzy a rozechvělým hlasem mu odpověděla.
"Měla jsem strach, že Tě tam ztratím."
"Sam…" těžce vydechl.
"Já vím." sklonila hlavu a znovu zavřela oči, jak se její slzy draly na povrch.
"Neměla jsi sem chodit." zvedla k němu oči, jejich pohledy se spojily a nebylo potřeba dalších slov.
"Kašlu na to!" najednou prudce vydechl.
Jedním rychlým krokem se k ní přiblížil, pevně ji chytil za paže a silně ji přitlačil na zeď za ní. Sam sebou překvapením trhla, ale jakmile přitiskl svá ústa na její, uvolnila se v jeho pevném sevření, zvedla ruce k jeho pažím a lehce pootevřela ústa.
Tentokrát už nebyl tak váhavý. Silně přitiskl své rty na její, naléhavě jazykem vklouzl do jejích úst a rukou jí přejel přes šíji za krk, aby ještě více prohloubil polibek. Sam se v ten okamžik vzrušením zachvěla, vychutnávajíc si jeho chuť spojenou s chutí skotské.
Po chvíli polibek přerušil, druhou rukou se opřel o stěnu za její hlavou a něžně ji pohladil po tváři. Lehce se od ní oddálil a podíval se jí do očí.
"Už nemůžu." silně oddechoval.
"Nedokážu se od Tebe držet dál."
"Nemusíš." tiše mu odpověděla a nahnula se, aby ho znovu políbila.
Ihned zajmul její rty a prohloubil jejich polibek. Dlaněmi bloudil po jejím těle, zatímco se hladově vrhal pro další a další polibky a s jejich intenzitou vzrůstalo i vzrušení mezi nimi. Pomalu jí sundal svetřík a odhodil ho stranou. Jeho chuť a horké doteky způsobili, že v okamžiku zapomněla na celý svět kolem sebe.
Když pak prsty stáhl tenká ramínka od šatů z jejích ramen, nechala je volně spadnout na zem. Skoro bez dechu si ji celou prohlédl a bez dalšího přemýšlení jí k sobě přitiskl v hlubokém, vášnivém polibku. Pevně ho objala a rukou mu zajela do vlasů, přičemž mu slabě zasténala do úst. Jack chytil její boky a zvedl ji ze země. Obtočila nohy kolem jeho pasu a v náručí si jí pomalu odnášel směrem do jeho ložnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama