Už nemohu dál _ část 9.

10. května 2017 v 16:58 | Great_girl
"Konečně." vydechl spokojeně Jack, jakmile se navlékl do civilu.
"Zdravotní dovolená, hm? Co máš v plánu?" zeptal se ho Daniel.
"První co udělám je, že si sednu na gauč, pustím si záznam z NHL a dám si krásně vychlazené pivo." rozplýval se nad tou myšlenkou, jako malé dítě nad sladkostí.
"Chápu." pousmál se Daniel jeho nadšení.
"Přidáš se?" otočil se k němu Jack, ale už předem věděl, co mu odpoví.
"Rád bych Jacku, ale mám…"
"Nějaký strašně důležitý překlady, nad kterýma strávím všechen svůj volný čas." dokončil za něj větu.
Daniel se na chvíli překvapeně zarazil, ale pak se jen pousmál.
"Jo, tak nějak."
"Jdeme." usmál se Jack a poplácal ho po rameni, načež se společně rozešli ze šaten.
Sam s Teal'cem už na ně čekali u výtahu a Jack se zarazil hned, jakmile ji spatřil. V civilu ji viděl už mnohokrát, ale teď vypadala naprosto úžasně, až musel zalapat po dechu. Lehké bílé šaty ke kolenům odhalovaly její krásné dlouhé nohy, ale hlavně ukazovaly to, co uniforma zakrývala. Její dokonalou postavu. Se šedomodrým svetříkem přes ramena z toho vznikla dokonalá kombinace, zdůrazňující hloubku jejích modrých očí, které z části zakrýval pramínek z ofiny. Vlasy měla volně sčesané a její lehce zvýrazněné rty mu podlamovaly kolena.
"Ou, Carterová. Vypadáte skvěle." usmál se když se jeho oči konečně dostali z jejího těla k těm jejím.
"Děkuju pane." usmála se a tváře jí lehce zčervenaly.
"Můžeme?" pobídnul ostatním, když se otevřel výtah.
Všichni nastoupili a Jack se natáhl, aby stiskl tlačítko do nejvyššího patra. Sam v tu chvíli udělala to samé a jejich ruce se náhodně dotkly.
"Promiňte, pane." stáhla tu svou zpět a rozpačitě se na něj podívala.
Stál u ní tak blízko, že když se k ní otočil, díval se jí přímo do tváře. Chvíli jí hleděl do očí, ale pak rychle uhnul pohledem stranou a lehce se otočil směrem k Danielovi, předstírajíc, že poslouchá co říká. Neustoupil však ani o krok a jejich těla se tak letmo dotýkala. Oba mohli vnímat teplo a vůni toho druhého, což v nich vzbuzovalo lehkou nervozitu. Výtah zastavil, dveře se otevřely a Daniel s Teal'cem vystoupili jako první. Jack ještě chvíli stál a znovu se otočil k Sam. Podíval se jí krátce do očí, než konečně udělal krok a rozešli se společně k autu.

"Něco k pití?" zeptal se Daniel jakmile vstoupili do baru.
"Pivo, díky." usmála se Sam, přičemž s Teal'cem vybírala stůl, kam se posadí.
"Půjdu s Tebou." pokynul Jack a rozešli se k baru objednat.
"Tři piva a jednu limonádu."
"A jednu Skotskou." pronesl rázně Jack a hned si usrkl, jakmile mu ji barman podal.
"Jacku?" zvedl Daniel obočí, když viděl jeho výraz.
"Danieli?" odpověděl a snažil se tvářit neutrálně jako vždy.
"Je všechno v pořádku?"
"Jistě." znovu si usrkl a odvrátil od něj svůj pohled.
"Jacku, já… Chtěl jsem se Ti omluvit."
Jack zvedl svůj pohled zpět k němu a mohl vidět provinilost v jeho očích.
"Měl jsem Ti věřit. Kdybych nebyl tak posedlý těmi ruinami, tak…"
"Danieli." přerušil ho.
Podíval se mu zpříma do očí a zakroutil hlavou. Nechtěl, aby si Daniel dával za vinu co se stalo. Oba věděli, že by se nic nezměnilo a nebyla to ničí vina.
"Nemůžeš za to, co se stalo."
Daniel ho chvíli pozoroval, než nakonec přikývl na souhlas a Jack se na něj lehce usmál.
"Co s tím chceš dělat?" zeptal se ho najednou.
"A s čím?" nechápavě zakroutil Jack hlavou.
Daniel se podíval na Sam a pak zpátky na něj. Jack jeho pohled následoval. Bylo pro něj těžké z ní spustit oči normálně, natož teď, když vypadala tak skvěle.
"Nevím o čem mluvíš." stroze odpověděl a rychle dopil ze své sklenky.
"Ale víš a moc dobře."
"Dal jsem jí jasný rozkaz. Zbytečně riskovala." řekl chladně.
"Zase náš starý ostřílený Jack, že? Hlavně neukázat city." popíchnul ho a Jack se ještě víc zamračil.
Daniel se podíval zpět na Sam a jen si povzdechl nad celou situací.
"Když jsi omdlel, nesla Tě sama celou cestu zpět, dokud nepadla vyčerpáním. Neopustila Tě, i když nevěděla, jestli se z toho vůbec dostanete. Bez ní bys tam zemřel Jacku."
Znovu mu tím připomněl ten pocit, že jí vidí naposledy. Zavřel oči a otočil se zpět k baru.
"Já vím." rezignovaně vydechl a sklopil pohled.
Věděl, že před Danielem nemá cenu něco zapírat. Udělal by pro ni to samé, klidně by pro ni zemřel.
"Od chvíle, co jsme se vrátili se od Tebe nehnula jedinou noc, dokud si se neprobral." řekl nakonec a otočil se k odchodu.
Jack se za ním ještě chvíli překvapeně díval, než vzal své pití a následoval ho.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama