Už nemohu dál _ část 8.

10. května 2017 v 16:57 | Great_girl
Po dvou týdnech už byl Jack zpátky na nohou a Janet usoudila, že není nutné dál ho držet na ošetřovně.
"Zánět v ráně jsme úspěšně vyléčili antibiotiky a podle posledních testů se plukovníkův stav zlepšuje každým dnem. Zranění žeber bude sice ještě chvíli cítit a plné síly se vrátí o něco později, ale brzy už bude zase naprosto v pořádku, pane."
"Díky, doktorko." přikývl Hammond, zatímco Janet sklapla desky a hrdě se podívala na svého pacienta sedícího naproti ní.
Jack jí s úsměvem pokynul a rozhlédl se po ostatních u zasedacího stolu.
"Útoky na bránu konečně ustaly, už je více jak 24 hodin klid. Ale pořád nemáme spojení se dvěmi SG týmy. Ani Tok'rové se nehlásí." začala Sam s hlášením a v tom se jeho oči tázavě zabodly do její tváře.
"Jaké útoky?"
Všichni se po sobě rychle podívali, načež se k němu otočila a začala mu vysvětlovat situaci.
"Po útoku na P3Y-425, byli stejným způsobem napadeny další dva týmy. SG-11 vkročila do již připravené pasti a jen tak tak se vrátili, ale dva členové týmu to nezvládli. Hned na to Jaffové pod kódem SG-3 napadli přímo základnu. Naštěstí nestihli projít, ale s SG-3 jsme od té doby už nenavázali spojení. Útoky se náhodně opakovali až do včerejška."
Jack se překvapeně podíval na Hammonda.
"Pro jistotu jsme do odvolání zrušili plánované mise a stáhli všechny týmy zpět na základnu." doplnil generál.
"Stále ale nevíme, proč na nás začali útočit." pokračovala Sam.
"Goa'uldi se nás snaží zničit už od začátku." podotkl Daniel.
"To sice ano, ale tohle mi nějak nesedí."
"Souhlasím s majorem Carterovou. Něco ty útoky muselo vyvolat." vložil se do rozhovoru Teal'c.
"To musíme právě zjistit. Snažíme se spojit s Tok'ry. Dokud nebudeme vědět víc, je brána uzavřena." ukončil Hammond poradu a odešel do své kanceláře, vydat příslušné rozkazy.

"Jak se cítíš O'Neille? Je dobré vidět Tě zase v plné síle." usmál se Teal'c, jakmile se společně zvedli od stolu.
"Díky Teal'cu, s tou silou bych to ještě nepřeháněl, ale je to už mnohem lepší. Akorát mám strašnej hlad." pronesl a opatrně se podíval směrem k doktorce. Ta ihned prokoukla jeho myšlenku a s úsměvem mu přikývla.
"Když mi slíbíte, že na sebe budete dávat pozor, plukovníku." podotkla a otočila se ke dveřím.
"Skvělé, O'Malley's?" usmála se na něj Sam.
"Díky Carterová, zachránila byste mi žaludek od umučení." poslední slova zašeptal, poukazujíc na Janet, jakoby byla jeho otrokářem.
"Jsem ráda, že se Vám vrátil smysl pro humor, plukovníku." odpověděla ještě ode dveří znovu Janet a Sam se rozesmála, když se Jack napřímil s přistiženým výrazem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama