Už nemohu dál _ část 6.

9. května 2017 v 13:39 | Great_girl
"Plukovníkův stav je nyní stabilizovaný. Je připojen na dýchací přístroje, silná ztráta krve se pomalu kompenzuje transfúzemi, ale spíš mě trápí sekundární infekce v ráně. Nasadili jsme dávky antibiotik, v tuhle chvíli víc udělat nemohu." informovala Janet o jeho stavu Hammonda.
Generál děkovně přikývl a otočil se k Danielovi.
"Přeložil jsem část písma na desce. Vypadá to, že tuto planetu kdysi vlastnili Goa'uldi. Bylo to zřejmě obřadní místo, kde si vybírali hostitele pro další symbionty. Podle písma místní obyvatelé dříve uctívali 'Noční bytosti'. Pravděpodobně jiná rasa, která je navštěvovala a pomáhala jim s rozvojem. To bylo dlouho před příchodem 'Bohů.' "
"Co se stalo?" zvědavě se zeptal.
"Zřejmě zde došlo k rebelii a následně i ke vzpouře. Místo je již dlouhou dobu zcela opuštěné, takže buďto všichni odešli bránou jinam, nebo…"
"Nebo je všechny popravili." dokončil za něj větu Teal'c.
Daniel jen přikývl na souhlas.
"Pokud, jak říkáte doktore, je tato planeta neobydlená, tak kde se tedy vzaly ty Jaffské hlídky?!"
"Museli o nás vědět." namísto Daniela mu odpověděl Teal'c.
"Myslíte, že zde máme špeha?" zvedl překvapeně obočí generál.
"Odkud vlastně máme tuhle adresu?" zeptal se Daniel.
"Asi si budeme muset vážně promluvit s Tok'ry." narovnal se najednou Hammond ve svém křesle a zamračil se.
Sam celý rozhovor vnímala jen z dálky. Tiše seděla, nepřítomně hleděla do stolu a v mysli se jí vracela vzpomínka, jak Jack pomalu umírá v jejím náručí. Vyrušilo ji až když se Hammond zvedl z křesla a ukončil poradu. Automaticky vstala na pozdrav a chtěla odejít, když jí ale jeho hlas zastavil.
"Majore?"
S hlubokým nádechem se k němu otočila. Tvář měla bledou, pod očima velké hnědé kruhy a oči zarudlé od slz. Pořádně nespala od té doby co se vrátili. Až ho bodlo u srdce, když ji takhle viděl.
"Majore, měla byste si odpočinout." promluvil starostlivě i když už předem znal její odpověď.
"Jsem v pořádku, pane."
"Sam." nadechl se, měníc tón jeho hlasu, než pokračoval.
"Vím, jak moc pro Vás plukovník O'Neill znamená. Pro nás všechny je to těžká situace."
Svraštila obočí a pevně sevřela čelisti, snažíc se nedát najevo své zoufalství. V jejích očích to ovšem mohl vidět jasně. Věděl, že vztah mezi nimi není pouze čistě pracovní, alespoň co se jejich citů týkalo. Chtěl ještě promluvit, ale nakonec jen tiše vydechl, věnujíc jí pohled, který vypověděl za vše. Sam pochopila i beze slov, co se jí snažil říct. I on sám nechtěl dát najevo, jak hluboce ho to zasáhlo.
"Smím odejít, pane?"
Jen přikývl. Věděl dobře, kam má namířeno a v tuhle chvíli by ji ničím nezastavil.

Několik dní uběhlo beze změny. Všechen volný čas trávila u jeho lůžka a čekala, na jakoukoli známku, že je opět při vědomí. Bylo brzy ráno a Sam znovu usnula na židli s hlavou položenou vedle něj.
Pronikavý zvuk přístrojů kolem se mu zarýval do uší a chtěl otevřít oči, ale připadalo mu, jako by měl víčka z olova. Tlumené světlo se mu ihned bolestivě rozpilo a oči zase rychle zavřel. Snažil se pohnout a jediné co cítil, byla něčí dlaň v té jeho.
Ucítila jemný stisk a škubla sebou. Pomalu otevřela oči a zvedla hlavu. Nevěděla, jestli se jí to jen nezdálo a rychle zkontrolovala všechny monitory u jeho postele.
"Pane?" tiše promluvila, ale bez reakce.
Jakmile však Jack uslyšel její hlas, věděl že je doma. Chtěl jí odpovědět, ale neměl už sílu ani znovu otevřít oči.
"Mimozemská aktivace!" rozeznělo se základnou a Sam sebou trhla.
"Zdravotnický tým do prostoru brány!"
Znovu rychle zkontrolovala Jacka a jakmile spatřila Janet běžící chodbou k místnosti s bránou, ihned se k ní přidala.
"Co se stalo?" vyhrkla okamžitě na generála v řídící místnosti a shlédla dolů k bráně, kde už zdravotníci ošetřovali raněné.
Společně seběhli dolů k veliteli SG-11, která ten den odešla na minerální průzkumnou misi na P4B-698.
"Vešli jsme jim přímo do pasti, pane. Museli tam na nás už čekat. Bylo jich strašně moc a odřízli nás od brány. Sotva se nám podařilo projít zpět, ale Brown se Stevensonem to dostali." udýchaný popsal situaci a generál jen přikývl.
"Hlavně že jste zpátky, majore. Hlaste se na ošetřovně."
"Pane?" otočila se překvapeně na Hammonda Sam.
"Tohle se mi přestává líbit. To je už druhý incident od vašeho návratu." zamračil se a podíval se na neaktivní bránu.
"Do odvolání ruším všechny plánované mise."
Sam přikývla na souhlas, když se opět rozezněl alarm.
"Neplánovaná mimozemská aktivace!"
Hammond se Sam se překvapeně otočili k bráně v momentě, kdy se aktivovala červí díra.
"Kód SG-3." ozval se Siler.
"Pane, SG-3 mají být mimo Zemi až do konce týdne." otočila se na něj rychle Sam s výstrahou v hlase, ale v tom ji přehlušil hlasitý výboj z tyčové zbraně, který právě proletěl horizontem do místnosti a roztříštil se o zeď vedle nich.
"Zavřete Iris!!" vykřikl Hammond a oba se ihned přikrčili k zemi, zatímco se ozvaly další dva výstřely.
Iris se uzavřela, zabraňujíc tak dalším výbojům projít skrz a hned na to se ozvala řada nárazů, jak se Jaffové snažili projít.
"Jste v pořádku pane?" zeptala se ho Sam, když se pomalu zvedali ze země.
Generál jen přikývl a podíval se na Iris v momentě, kdy se deaktivovala červí díra.
"Musíme zjistit, co se tady sakra děje!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama