Už nemohu dál_část 12.

8. prosince 2017 v 0:53 | Great_girl
"Neplánovaná mimozemská aktivace!" ozvalo se základnou a Sam sebou trhla.
Otevřela oči a chvíli přemýšlela co se děje, než ji došlo že vyčerpáním usnula. Pronikavý alarm ji ihned postavil na nohy a vyběhla ze své laboratoře směrem k řídící místnosti.

"Generále?" vyhrkla ze sebe jakmile spatřila dva Tok'ry stojící před ním.
Když se na ni ale Hammond společně s Danielem otočili, namístě se zarazila. Jejich výraz jí zastavil dech a jen po nich těkala pohledem.
"Nějaké zprávy o plukovníkovi?!" "Co... co se stalo?"
Ani jeden se neměl k odpovědi a když se po sobě podívali, v Sam se rozlila panika.
"Co... co se stalo?"
"Sam..." povzdechl si nakonec Daniel a přistoupil k ní blíž.
"Ba'alova loď byla zničena společně s Anubisovou flotilou, když na ni použil tu zbraň."
"Ne..." špitla tak tiše, že ji skoro nebylo slyšet a před očima se jí začernalo.
"Sam?" vyhrkl Daniel a rychle ji podepřel.
"Nic mi není. Omluvte mě..." nepřítomně odpověděla, když se znovu postavila na nohy a otočila se k odchodu.
"Majore, měla byste..." generálova slova mizela v dálce, jak pokračovala chodbou dál.

Došla až do své ubikace, kde bez rozsvícení světel přešla k posteli a posadila se. Sevřela víčka a snažila se zabránit slzám, ale její bolest byla silnější.
"Ne!" vzlykla a slzy jí začaly proudem stékat po tvářích.
Teď, když konečně po těch letech přiznala co k němu cítí o něj musela znovu přijít. Zavřela oči a obraz jeho tváře jí bolestně bodl do srdce. Prsty se dotkla svých rtů a vybavila si chuť jeho polibků. Tu kterou už nikdy znovu neucítí.
Měla ho poslechnout, věřit mu. Za vše může ona, dobrovolně šel na smrt, jen aby ji vysvobodil. Vzpomněla si na jeho rezignaci ve svých rukách a znovu vzlykla, nechávajíc pláč vylít všechnu bolest ven.

Druhý den byla svolána porada, aby je Tok'rové všechny informovali o posledních zprávách, ale skoro nikdo ze zúčastněných plně nevnímal.
"Z poslední informace od našeho zvěda na Anubisově lodi víme, že Ba'al zaútočil na jeho flotilu nečekaně, za použití neznámé zbraně. Ale když už to vypadalo, že zvítězí, jakoby se ta zbraň obrátila proti jemu samotnému."
"To byl Jack." podotkl Daniel aniž by zvedl hlavu a Sam prudce zavřela oči.
Tok'ra jen přikývl a pokračoval.
"Anubisovi s Ba'alem se nakonec podařilo uniknout, ale byly zničeny obě jejich flotily i mateřské lodi. Zaznamenali tak značné ztráty, což je znevýhodnilo v postavení mezi ostatními Vládci soustavy."
"Skoro mi jich je až líto." procedil mezi zuby Daniel a Tok'rové včetně Hammonda se na něj překvapeně podívali.
"Doktore Jacksone i my jsme přišli o několik našich mužů. Chápeme vaši ztrátu..."
"Chápete?" přerušila ho jízlivě Sam, ale ani nečekala na jeho odpověď.
"To vy jste nás tam přivedli. Moc dobře jste věděli o co mu jde a využili jste nás jako návnadu..."
"To stačí majore." přerušil ji Hammond, aby ji umlčel.

"Neplánovaná mimozemská aktivace!" znovu se v ten moment rozezněl alarm a všichni se po sobě ihned podívali.
"Nikoho venku nemáme." poznamenal generál, načež Sam s Danielem a Teal'cem vyběhli ze zasedačky směrem k bráně.
"Stále nemáme žádný kód, pane." oznámil Siler Hammondovi, jakmile dorazil s Tok'ry do řídící místnosti a Sam s Daniele se otočili k aktivní Bráně za zavřenou Iris.
"Přijímám kód Tok'rů."
"Nikoho nečekáme generále." zaraženě se na něj Tok'ra vedle podíval pokrčujíc rameny.
"Obranný tým do prostoru brány!" zavelel do intercomu, načež se z chodeb vyrojili vojáci odstrkujíc Sam a ostatní do pozadí.
"Otevřete to, seržante." pokynul Silerovi, který ihned následoval jeho rozkaz.
Prostorem Brány se rozlilo ticho, přerušované jen vlněním horizontu. Po chvíli prošel zraněný, ale neozbrojený Jaffa a všichni na něj okamžitě namířili.

"Prosím, nestřílejte!" zvedl ihned ruce a udýchaně se podíval nahoru do řídící místnosti.
"To je Kel'ruk, náš zvěd!" vykřikl jeden z Tok'rů.
"Nestřílejte..." vydechl znovu a otočil se zpět k bráně, právě v okamžiku když jí prošel Jack.
Brána se za ním uzavřela a všichni zůstali stát v němém úžasu. Na rukou měl ještě zbytky pout, jeho oblečení bylo místy potrhané a z tržné rány na spánku a na rtech mu tekla krev.
"Pane Bože!" vyhrkla Sam a okamžitě se k němu rozeběhla, prodírajíc se mezi vojáky před ní.
"Pohov!" zavelel jim Hammond, jakmile se trochu vzpamatoval a následovaný ostatními se vydal za nimi.
"Jacku!" vykřikla vybíhajíc za ním na rampu, následovaná Danielem s Teal'cem, zatímco vojáci opouštěli místnost.
Udělal dva kroky směrem k ní, ale v momentě kdy se dostala až k němu zkolaboval do její náruče.
"Bože!" zachytila ho a sesunula se na kolena společně s ním.
"Jacku?!" vykřikl Daniel hned co společně s Teal'cem doběhli na rampu k nim.
Jack ho ale nevnímal a jen co se jeho oči konečně setkaly s jejími, nepatrně se usmál a zvedl ruku k její tváři.
"Chyběl jsem Ti?"
Slzy jí nekontrolovaně začaly stékat z očí a bez rozmýšlení ho políbila. Daniel se v tom okamžiku zarazil a udiveně zvedl obočí, zvedajíc pohled k Teal'covi. Ten se stejně překvapeným výrazem jen sledoval dění před nimi.
"Tolik jsem se bála, že jsi..." vzlykla hned co oddělil jejich rty.
"Jsem tady." přerušil ji tiše, ale v tom momentě začal v jejím sevření omdlévat.
"Ustupte prosím!" přiběhla konečně Janet a ihned mu zkontrolovala tep.
"Bude v pořádku." ujistila vyděšenou Sam a začala mu prohlížet rány.
"Jacku! Co se tam vlastně stalo?" zeptal se nervózně Hammond, který právě dorazil s ostatními Tok'ry k nim a podíval se na Kel'ruka v jaffském přestrojení sedícího na rampě vedle.
"Když si Ba'al konečně uvědomil, že plukovník obrátil zbraň proti jeho vlastní lodi, zničil ji a chtěl ho zabít svou ozbrojenou rukou. Naštěstí bylo pozdě a loď byla vážně poškozena, takže se sám dal na útěk a plukovníka tak pouze omráčil. Pomohl jsem mu dostat se k jednomu z kluzáků, než došlo k výbuchu celé lodi."
"Patří Vám náš vděk." poděkoval mu generál a otočil se zpět na Jacka.
"Potřebují oba na ošetřovnu, pane."

Jen co Jack otevřel oči, uviděl své přátele stát u jeho postele. Chvíli je mlčky pozoroval, než konečně promluvil, aby získal jejich pozornost.
"Tváříte se jako bych byl mrtvý."
"Pane!" otočila se k němu Sam a všichni i s doktorkou se na něj podívali.
"Carterová." usmál se na ni, načež si Daniel s Teal'cem mezi sebou vyměnili pohledy.
"O'Neille, jsem rád, že jsi v pořádku." promluvil po chvilce Teal'c.
"Díky Teal'cu." pokusil se zvednout, ale ihned se položil zase zpět a chytil se za čelo.
"Bože, moje hlava... Nemáte někdo aspirin?"
"To je ještě účinek ozbrojené ruky. Postupně to odezní." usmála se na něj Janet.
"Kde je Kel'ruk?" zeptal se najednou a rozhlédl se po ošetřovně.
"Jsem v pořádku O'Neille." ozval se jeho hlas a Janet odhrnula závěs mezi nimi.

"To je dobře." odpověděl a pokynul mu hlavou na důkaz vděku.
"Jsem rád, že jste zpátky Jacku." pozdravil ho generál, jen co vešel na ošetřovnu za nimi.
"Však mě znáte, generále, není tak lehké se mě zbavit." zašklebil se a znovu si promnul čelo.
"Jistě, to máte pravdu." pousmál se a podíval se krátce na Sam.
"Mám jednu důležitou věc, kterou Vám musím sdělit, plukovníku."
Jack se na něj nechápavě podíval.
"Jste pro SGC a ochranu této planety velice důležitý. V neposlední řadě jste také velícím důstojníkem našeho vlajkového týmu. Musím tedy, bohužel, Vaši žádost o rezignaci odmítnout."
"Rezignaci?" vyhrkl překvapeně Daniel a Sam jen sklopila hlavu.
"Pane..."
"Nehodlám o tom dále diskutovat. Je rozhodnuto."
Daniel s Teal'cem nevycházeli z údivu a Jack si jen povzdechl.
"Ano, pane."
Hammond se podíval zpět na Sam a usmál se.
"Věřím, že společně najdeme jiné řešení Vaší situace." dodal, než se otočil k odchodu a Jack jen nechápavě nadzvedl obočí.

"Rezignace?" podíval se na něj ihned Daniel, ale Jack jen zavrčel.
"Kdy si nám to chtěl říct?"
"Pokud nemáš aspirin, tak mlč!"
"Tou situací myslel Tebe a Sam?" tou poslední otázkou je oba zarazil a Jack se na něj jen podíval.
"Ale že Ti to trvalo..." pousmál se po chvilce a podíval se na Teal'ca, který mu přikývl na souhlas.
"Danieli..." vydechla šokovaně Sam.
"Pokud jde o nás, mlčíme jako hrob." zvedl ruce a s úsměvem pobídl Teal'ca ke společnému odchodu.
"Sam?" promluvil k ní tiše, jen co odešli a Sam se k němu otočila zpět.
Chvíli si tiše hleděli do očí, než konečně promluvila jako první.
"Už mě nikdy neopouštěj." sklonila se k němu a spojila jejich rty v něžném polibku.
 

Už nemohu dál_část 11.

6. prosince 2017 v 23:03 | Great_girl
Sam pomalu otevřela oči a hned se rozhlédla kolem, aby zjistila že je v Goauľdské cele, kompletně prázdné až na bezvládné tělo, které leželo v druhém rohu.
"Danieli?" promluvila tiše a hned se k němu rozeběhla.
"Co... se stalo?" vykoktal Daniel, jen co se probral a také se začal rozhlížet.
"Museli nás zajmout." podotkla Sam a pomohla mu se zvednout.
"Kde jsou ostatní?"
"To netuším." pokrčila rameny a znovu se rozhlédla, hledajíc nějaký východ.
"Tak tohle nevypadá dobře." vydechl Daniel v momentě, kdy se otevřeli dveře a v nich se objevila skupinka ozbrojených Jaffů.

"Tudy." pronesl Teal'c jen co prošli bránou.
Po chvíli cesty mezi stromy doběhli na místo, kde se nacházel skrytý vchod do základny, s pár Jaffy hlídajících okolí. Jack je chvíli sledoval dalekohledem, než se zvedl a vydal se směrem k nim.
"O'Neille." zaraženě se zvedl Teal'c, ale Jack mu gestem naznačil, ať drží pozici.
"Ahoj kluci." pokynul rukou k Jaffům u vchodu a ti hned namířili své zbraně jeho směrem.
"Jaffa Kree!"
"Klid, jen chci mluvit s Ba'alem." zvedl ruce a zastavil se těsně před nimi.
"A věřte mi že by nebyl moc rád, kdybyste mě zastřelili hned u dveří."
Zmateně se na sebe podívali, než jeden vystoupil vpřed a sebral Jackovi jeho P-90 i se záložní devítkou a Zat'nik'telem. Jack se na něj zašklebil a dlaněmi naznačil, zda mohou jít, načež mu druhý Jaffa zbraní pokynul k chůzi.
Teal'c vše sledoval z úkrytu a čekal, co má Jack v úmyslu.

"Můj pane." pronesl první Jaffa, jakmile se Sam a Danielem vstoupili do velké místnosti následováni ozbrojeným doprovodem.
"Vaši zajatci."
Na trůnu před nimi seděl Ba'al a uprostřed místnosti rozeznali podstavec se zbraní z podzemní základny. Oba se na sebe tiše podívali a bylo jim jasné, proč tu jsou. V momentě co se zastavili, je Jaffové za nimi přinutili kleknout.
"Major Carterová a doktor Daniel Jackson. Vítám vás." usmál se na ně a pomalu vstal.
Přešel směrem k podstavci a zlehka se dotkl zbraně, než se na ně znovu podíval.
"Unikátní, že ano."
Sam zatnula zuby, ale oba stále mlčeli a čekali, co po nich Ba'al vlastně chce, když je nechal na živu.
"S touhle zbraní, jednoduše zničím všechny Vládce soustavy a budou mi muset sloužit. Podrobím si tak celou galaxii."
"To si nemyslím." pronesl Daniel a strhl tak jeho pozornost na sebe.
"Neměla by být nejdřív funkční?" upřesnil svou myšlenku s nadzvednutým obočím a ironií v hlase.
"Jistěže. A proto jste tady." postavil se před ně se samolibým úsměvem.
"Ztrácíš s námi svůj čas, neumíme ji zprovoznit." přidala se do rozhovoru i Sam.
"Nejsme Ti k ničemu."
"A v tom se právě mýlíte." zasmál se nahlas a Sam zaraženě svraštila obočí.
"Potřebuji jen klíč k odemčení. Celou tu dobu mi stále unikal. Ovšem právě vy, mi ho přivedete až sem." podíval se jí přímo do očí.

"Jack." ozval se najednou Daniel a Sam se k němu ihned nechápavě otočila.
"Gen Antiků, to je klíč k aktivaci zbraně. Proto se nám ji nepodařilo zprovoznit." vysvětlil a Ba'al jen s úsměvem přikyvoval.
"Můj pane!" vyrušil je udýchaný Jaffa, který hned poklekl.
"Máme vetřelce, který se pokoušel proniknout do podzemí."
Všichni se zahleděli do chodby a v momentě spatřili Jacka s dvěma Jaffy za ním.
"Zdravíčko ve spolek." zamával do vzduchu, než se zastavil vedle klečícího Jaffy před ním.
Ihned se podíval na Sam, zda je v pořádku a i přes fakt, že oba klečí na zemi v poutech se mu ulevilo, když u nich neviděl žádné zranění. Jakmile se jejich pohledy setkaly, zatajil se ji dech, ale přikývla na ujištění, že jsou v pořádku.
"To bylo rychlejší, než jsem očekával." přivítal ho Ba'al s nadšeným hlasem.
"Pane, je to past!" vykřikla Sam, aby ho varovala, ale v tom ji Jaffa vedle ní silou srazil zpět na kolena.
"Ještě jednou se jí dotkneš a bude to poslední věc, kterou v životě uděláš." zasyčel Jack vztekle jeho směrem, ale tím jen připoutal Ba'alovu pozornost.

"Ale, ale plukovníku O'Neille, že bych konečně našel Vaši slabinu?" s rukama za zády přešel k Sam a podíval se mu do očí.
"Potřebuješ mě! Jsem tady, tak je můžeš nechat jít." začal vyjednávat, ale cítil, jak v něm vzrůstá zlost.
"Jistě. Ale jak Ti můžu věřit?" zamračil se Ba'al a vrátil se zpět na svůj trůn.
"Tohle by Ti mohlo pomoct." udělal dva kroky směrem k podstavci a položil svou dlaň na ovládací panel.
Ten se pod jeho dotekem ihned rozsvítil a Ba'al se se zájmem napřímil. Jack jen nadzvedl jedno obočí a s úsměvem se na něj podíval. Bylo patrné, že si upoutal jeho plnou pozornost.
Daniel se Sam překvapeně sledovali, co se před nimi děje, netušíc co má Jack v plánu. Ten znovu položil svou dlaň na panel, načež ihned zhasl a Ba'al se rozčílil.
"Co to má znamenat?!"
"Beze mě tu zbraň neovládneš. Pusť je a zbraň je Tvoje." semkl čelisti a vyzývavě se na něj podíval, čekajíc na jeho odpověď.

"Pane, ne…" chtěla ho zastavit, ale Jaffa vedle ní ji opět umlčel, tentokrát ránou do tváře jeho tyčovou zbraní.
"Varoval jsem Tě." procedil mezi zuby Jack, jen co dopadla na zem.
Silnou ránou loktem omámil Jaffu za ním a než se ten druhý vzpamatoval, přidřepl podrážejíc mu nohy, přičemž jedním pohybem mu zpoza opasku vytáhl nůž a s přesností na milimetry ho vrhl po Jaffovi stojícím u Sam. Zabodl se mu přímo do krku a tiše se sesunul k zemi.
"Jaffa kree!" ostatní na ně ihned zamířili s nabitými zbraněmi, ale Ba'al je zastavil.
"Dost!"
"Buďto oni nebo já." Jack se podíval směrem k Sam, která se pomalu zvedala ze země.
"Pusťte je." mávl rukou a zvedl se.
"Ty zůstaneš." zažhnuly mu oči a v tu chvíli jeho stráž Jacka spoutala.
"Jacku!" ozval se Daniel, když je oba zvedli ze země a táhli ven z místnosti.
"Ne! Pane, to nemůžete!" zakřičela Sam.
Jack stál v lidu s pouty na rukách a jen se na ni podíval, s pohledem, který ji rval srdce. Vyměnil svůj život za její, aby jí zachránil. Byla to její vina, neměli sem vůbec chodit. Nebýt její tvrdohlavosti, nic z toho by se nestalo.
"Neee! Jacku, nedělej to!" znovu křičela jak se vší silou snažila vzpírat, ale Jaffa vedle ní byl silnější.
Oba dva je umístili do prostoru s kruhy a Sam se naposledy podívala Jackovi do očí, než se objevilo světlo a vše zmizelo.

"Sam!" křikl na ni Daniel, aby se vzpamatovala a za paži ji vedl k východu.
Nikde už je nečekala žádná stráž, byli volní, proto se ven dostali rychle a bez potíží. Jakmile je spatřil Teal'c, vyběhl jim naproti, rozhlížejíc se po Jackovi.
"Majore Carterová! Jste v pořádku?" doběhl k nim a Sam mu jen přikývla na odpověď.
"Kde je plukovník O'Neill?"
"Zůstal tam." odpověděla mu, ještě otřesená a pořád se dívala za sebe.
"Rychle!" Daniel roztáhl ruce a pokynul Teal'covi, aby přestřelil pouta.
"Jack se Ba'alovi nabídl, jako klíč k použití zbraně, pod podmínkou, že nás pustí." vysvětloval Teal'covi, zatímco zbavoval pout i Sam.
"Jaký je další plán?" otočila se na něj, ale Teal'c jen zakroutil hlavou.
"Není žádný plán."
"Co?!" udiveně se zarazil Daniel.
"O'Neill šel dovnitř sám. Čekal jsem v záloze, jak mi rozkázal."
"Ale jak ho odtamtud dostaneme?" zeptal se jich Daniel a všichni jako jeden vzhlédli k nebi.
"To ne..." vydechla Sam, jak si pomalu vše uvědomovala.
Vyměnil svůj život za jejich, aby je zachránil. Ba'al chtěl za každou cenu tu zbraň a Jack věděl, že tohle byla jediná možnost, jak ho přesvědčit, aby je pustil živé.
"Sam?" podíval se na ní Daniel, když se jí nevědomky skutálela slza po tváři.
"Tohle byl jeho plán..." odpověděla a cítila jak ji samotnou při těch slovech mrazí.
"Majore Carterová, doktore Jacksone!" s radostí v hlase je uvítal Hammond, jakmile prošli bránou.
Když se za nimi ale uzavřela, otočil se na Teal'ca a zpět k nim s otázkou v očích. Než ji však stačil vyslovit, Sam na ni sama odpověděla.
"Plukovník se nechal dobrovolně zajmout. Ba'alova loď vstoupila do hyperprostoru ihned, jakmile jsme vyšli. Zůstal tam, aby nás zachránil."
Jakmile ta slova dořekla, sešla z rampy a pomalu pokračovala ven z prostoru brány. Hammond se jí ani nesnažil zastavit a když viděl Daniela, jak jen bezmocně sklopil pohled k zemi, pokynul jim ať si odpočinou.
"Jacku." otočil se směrem k Bráně a s povzdechem zakroutil hlavou.
Daniel lehce zaklepal na dveře od šaten a nakoukl dovnitř.
"Sam?"
"Ano." posmrkla a otřela si tvář.
Vešel dovnitř a dveře za sebou opět zavřel. Světla byla zhasnutá a Sam seděla nešťastně na lavičce před skříňkami. Povzdechl si když ji takhle viděl.
"Generál vzkazuje, že porada bude za hodinu." posadil se vedle ni, ale jen mlčky přikývla.
Chtěl ji povzbudit, ale sám nevěděl, co bude dál. Jediné co ho uklidňovalo bylo, že je Jack na živu. Ba'al by neriskoval ztrátu té zbraně.
"Je to moje vina." špitla najednou Sam do ticha a vytrhla ho z vlastních myšlenek.
"Co? Ne..."
"Měla jsem ho poslechnout, ta mise byla od začátku past a on to věděl. Ale já..."
"Ne. Není to tvá chyba Sam. Jednala jsi podle rozkazů, stejně tak jako by na Tvém místě jednal Jack." snažil se ji uklidnit.
Beze slova přikývla, zatímco další slza spadla na její tvář. Cítila těžkost u srdce, neměli tam znovu vůbec chodit. Nebýt její tvrdohlavosti, nic z toho by se nestalo.
"Sam, najdeme ho. Věříte mi?"
"Ano." odpověděla po chvilce s dalším posmrknutím.
"Pojďme." pobídl ji a Sam si otřela slzy z tváří, než společně vyšli ven ze dveří.
"Jacob i Selmak budou brzy v pořádku." přikývla Janet a podívala se směrem k Sam, ale ta jen beze slov seděla a hleděla do stolu.
"Děkuji doktorko. O plukovníku O'Neillovi nemáme žádné nové zprávy. Pokoušeli jsme se zkontaktovat Tok'ry i Asgardy, ale zatím bez úspěchu." konstatoval Hammond.
"Jediné, čím si teď můžeme být jisti, že je Jack na živu. Ba'al ho potřebuje k aktivaci zbraně, takže dokud ji nepoužije..." nedokončil větu Daniel, jelikož všem bylo jasné, co chtěl říci.
"Dobře. Rozchod." povzdechl si nakonec Hammond a zatímco všichni postupně odcházeli, podíval se na Sam.
"Majore? Můžete na chviličku?"
S přikývnutím ho následovala do jeho kanceláře a jakmile zavřel dveře, pokynul ji, aby se posadila.
"Myslím, že byste o tomhle měla vědět." povzdechl si a posadil se naproti ní do svého křesla.
"Pane?" překvapeně zvedla obočí a napřímila se v křesle.
"Plukovník za mnou byl tu noc, co Vás zajali. Ještě než jsme obdrželi jakékoli informace o průběhu mise, přišel za mnou s touto obálkou a chtěl se mnou mluvit." vyndal obálku ze šuplíku a položil ji před Sam na stůl.
Ta se jen mlčky podívala na ni a zpět na generála s otázkou v očích.
"Ovšem díky následujícím událostem se k tomu už nedostal. Našel jsem ji na stole poté co společně s Teal'cem prošli Bránou za vámi." dořekl větu a pokynul ji, aby ji otevřela.
Vzala obálku a s nervozitou vytáhla papír, který v ní byl. Netušila co to je, ale jakmile přečetla první řádky, zapomněla dýchat. Šokovaně se podívala na generála.
"Rezignace?" šokovaně se podívala na generála a ten jen přikývl na souhlas.
"Napadá mě jen jediný důvod, proč by chtěl Jack odejít z armády." podíval se jí přímo do očí, které se v tu chvíli zalily slzami.
"Pane, já..."
"Nemusíte mi nic vysvětlovat." zastavil ji konejšivým hlasem.
"Nejsem úplně slepý a vím co pro Vás Jack znamenám stejně tak jako Vy pro něj Sam. Žádné předpisy tohle nedokáží zakázat."
Sklopila pohled zpět na papír v jejích dlaních. Neskutečně jí bolela myšlenka, že byl ochotný kvůli ní rezignovat a odejít, aby mohli být spolu. A nakonec ani neví, jestli ho ještě někdy uvidí. Další slzy jí čím dál tím silněji pálily v očích až neudržela vzlyk.
"Zatím jsem jeho žádost dál nepředal. Jen jsem chtěl, abyste o tom věděla, kdyby..." odmlčel se, sám nedokázal tu větu ani doříct.
"Zůstane to samozřejmě pouze mezi námi majore."
"Děkuji, pane."
"Nepřestaneme po něm pátrat, dokud ho nepřivedeme zpátky. To Vám slibuji." po chvilce ticha vstal od stolu a přešel k ní, pokládajíc ji jeho dlaň na rameno.
Pomalu se zvedla a na chvíli pevně sevřela víčka, než se na generála znovu podívala a přikývla na souhlas. Když vyšla z jeho kanceláře, ještě ji chvíli pozoroval jak odchází a sám se zhluboka nadechl, aby se uklidnil.

update povídky

29. listopadu 2017 v 22:27 | Great_girl
Ahojky,

moc se omlouvám za dlouhé pozdržení pokračování, ale už na tom zase pracuji.
Chci dopsat do konce, ovšem poslední měsíce je všude tak hektično, že jsem neměla prostor psát...
Už to zase jde, tak se těším na další psaní.
Doufám, že se stále bude líbit.

:)

Kam dál

Reklama